Co je elektromobilita

Elektrifikace mobility patří k zásadním fenoménům dnešní doby. Vcelku běžně se již ve svém okolí setkáváme s elektrickými koly, koloběžkami, skútry, motorkami, autobusy či čluny. Převratné změny přináší zejména do celého automobilového průmyslu, těžko srovnatelné s čímkoliv v minulosti.

Elektrifikace mobility patří k zásadním fenoménům dnešní doby. Vcelku běžně se již ve svém okolí setkáváme s elektrickými koly, koloběžkami, skútry, motorkami, autobusy či čluny. Převratné změny přináší zejména do celého automobilového průmyslu, těžko srovnatelné s čímkoliv v minulosti. Mezi zastánci a odpůrci elektrických vozidel se vedou vášnivé diskuze, často plné polopravd, mýtů a překrucování skutečnosti. Tento web si dává za cíl popsat klíčové elementy elektromobility pravdivě, výstižně a bez zbytečných emocí a tím přispět k všeobecnému zvýšení povědomí o této oblasti nejen mezi správci vozových parků, ale též mezi širokou veřejností.

PROČ SE VŮBEC ZABÝVAT ELEKTROMOBILITOU

Elektromobilita, tedy pohyb za pomoci elektrické energie, tvoří spolu s rozvojem elektřiny z obnovitelných zdrojů součást dopravní infrastruktury pomáhající zmírnit změny klimatu způsobené vlivem člověka. Je tedy jedním z nezbytných předpokladů pro udržitelný rozvoj našeho společenství. Po vypuknutí aféry „Dieselgate“ v roce 2015 vzrostl výrazně tlak Evropské unie a dalších mezinárodních organizací na rozvoj nízkoemisní dopravy. Formou stále přísnějších emisních norem a restrikcí stanovujících maximální průměrné flotilové emise oxidu uhličitého jsou výrobci automobilů nuceni čím dál více investovat do elektrifikace portfolia jejich vozidel.

V roce 2015 činil limit pro CO2 130g na km a šel dosáhnout čistě technologickým vylepšením spalovacích motorů a dalších součástí vozidla (zavedením stop-start systému, nahrazením atmosférických motorů menšími přeplňovanými, použitím pneumatik s nižším valivým odporem, atd.) Pro rok 2021 byl limit nastaven již na hodnotu 95g CO2 na km, kterou nelze splnit pouhým vylepšením benzínového či naftového motoru, ale je nutné do mixu prodaných vozidel zahrnout též vozidla elektrifikovaná. Na jaře roku 2019 schválili poslanci Evropského parlamentu další várku limitů, kdy požadují, aby průměrné flotilové emise automobilek nepřesáhly v roce 2025 hodnotu 80g CO2 na km a v roce 2030 pak hodnotu 59g CO2 na km.

Poslední a v pravdě nejrozsáhlejší návrh úpravy této oblasti schválila Evropská komise v dubnu 2021. Ten obsahuje v rámci dosažení klimatických cílů Unie požadavek, aby se od roku 2035 v Evropské unii vyráběla a prodávala jen vozidla neprodukující „žádné emise oxidu uhličitého“. Ač v dokumentu slovo „zákaz“ nenajdeme, znamená to bez pochyby konec výroby aut se spalovacím motorem. Tedy jasný signál pro automobilky k přechodu na elektromobily, případně vozy s vodíkovým palivovým článkem.

JE ELEKTROMOBIL SKUTEČNĚ EKOLOGIČTĚJŠÍM DOPRAVNÍM PROSTŘEDKEM NEŽ VŮZ SE SPALOVACÍM MOTOREM?

Nejzásadnější dotaz celé diskuze o elektromobilitě má jednoduchou finální odpověď: ANO! Nicméně k jejímu dosažení vede dlouhá cesta plná leckdy protichůdných argumentů. Pro vyhodnocení dopadu na životní prostředí je nutné vzít v úvahu opravdu celý životní cyklus obou porovnávaných variant, podívat se na ekologičnost výroby paliva pro konvenční vůz a energie pro elektromobil a v neposlední řadě též efektivitu využití samotného paliva / energie.

V neprospěch elektromobilu hovoří samotná výroba vozu, tedy zejména výroba jeho baterie kvůli náročnosti těžby a zpracování surovin používaných pro její kompletaci. Jeho provoz však bilanci obrátí v neprospěch vozidel se spalovacím motorem. Jak rychle se tak stane, záleží na ekologičnosti výroby elektrické energie v dané zemi. V Norsku, kde je 100% elektřiny vyrobeno z obnovitelných zdrojů, stačí k vyrovnání bilance nájezd několika málo desítek tisíc km. V zemích se „špinavějším“ energetickým mixem je třeba najet více než 100.000 km. Zde je však nutné připomenout zásadní výhodu elektromobilu a to, že vůz nevypouští již od prvního km žádné škodliviny v místech, kde lidé žijí a má tím zásadní vliv na kvalitu ovzduší a lidské zdraví. Navíc má tichý provoz bez vibrací a stresujícího hluku.
Z hlediska efektivity využití energie vítězí jasně elektromobil, se kterým lze na stejné množství energie ujet třikrát až čtyřikrát větší vzdálenost než se „spalovákem“. Všechny aspekty dopadu výroby a provozu elektromobilu na životní prostředí se v budoucích letech budou díky technologickému pokroku značně zlepšovat. Rozvoj recyklace vysloužilých baterií sníží potřebu těžby surovin, nové modely akumulátoru nebudou vyžadovat některé z hůře dostupných kovů (např. kobalt), energetický mix se bude postupně měnit ve prospěch obnovitelných zdrojů, to vše povede ještě k jasnější ekologické převaze elektromobilu nad vozem se spalovacím motorem.

STAV ELEKTROMOBILITY DNES

Počet bateriových elektromobilů ve světě v uplynulých letech rychle rostl. V roce 2013 jezdilo na světě jen asi 400.000 elektromobilů, o dva roky později jejich počet přesáhl milion, v roce 2018 překonal hranici 5 milionů a dnes je již na světě přes 11 milionů elektromobilů. Logicky podobně rostou i prodeje a podíl elektromobilů na registracích nových vozidel v jednotlivých letech – viz. graf LMC Automotive níže.

Nárůst počtu elektromobilů by nebyl v takové míře možný, když by se do tohoto segmentu automobilového trhu nezapojovalo čím dál více výrobců. Podíváme-li se na nám nejbližší evropský trh, od prvních několika málo dostupných modelů počátkem minulého desetiletí jsme se dostali k dnešním osmi desítkám modelů elektromobilů. Na konci současného desetiletí budeme moci vybírat dle odhadu odborníků z více než 300 modelů.

NEJPRODÁVANĚJŠÍ ELEKTROMOBILY

A jaké elektromobily jsou v letošním roce nejprodávanější? Ze statistik za prvních sedm měsíců roku 2021 vychází v Evropě jako vítěz Tesla model 3, následována modelem Volkswagen ID.3 a třetím Renaultem Zoe. V TOP10 najdeme dva v Česku vyráběné modely – páté místo zaujímá Hyundai Kona eletric a desátá vstupuje do pořadí Škoda Enyaq.

Lokální registrace elektromobilů pak za stejné období (leden až červenec 2021) vypadají takto:

1. Škoda Enyaq iV – 421 vozidel
2. Tesla model 3 – 136 vozidel
3. Hyundai Kona electric – 123 vozidel
4. Volkswagen ID.4 – 105 vozidel
5. Škoda Citigo-e iV – 80 vozidel
6. Volkswagen ID.3 – 63 vozidel
7. Renault Zoe – 50 vozidel
8. Mercedes Benz EQC – 38 vozidel
9. BMW i3 – 35 vozidel
10. Mercedes Benz EQA / Porsche Taycan – 31 vozidel

PODÍL ELEKTRICKÝCH VOZIDEL NA REGISTRACÍCH NOVÝCH VOZŮ

Mezi jednotlivými evropskými zeměmi existují propastné rozdíly v míře rozšíření elektrických a elektrifikovaných vozidel. Když se podrobněji podíváme do statistik podílu elektromobilů a plug-in hybridů na registracích nových vozidel, jistě nepřekvapí, že na čele je hojně zmiňované Norsko. Tam mělo více než 80% nově registrovaných vozů ve druhém čtvrtletí roku 2021 elektrický nebo plug-in hybridní pohon (elektromobily tvořily více než 60% všech nových registrací). S výraznějším odstupem následují další tři skandinávské země Švédsko, Finsko a Dánsko. V posledních dvou jmenovaných zemích však převažují plug-in hybridy. Budeme-li brát pořadí jen dle podílu registrací elektromobilů, vypadá žebříček následovně:

1. Norsko
2. Švédsko
3. Nizozemí
4. Rakousko
5. Německo

V průměru činil v Evropě podíl bateriových elektromobilů na registracích nových aut 8,5%, resp. 16,9% v součtu s plug-in hybridy. Výrazný nárůst zaznamenal zejména v posledních 18 měsících, kdy se sice kvůli koronavirové pandemii prodalo méně nových aut, avšak více těch dobíjecích.
Česká republika leží na chvostu tohoto pořadí, kdy dobíjecí vozy aktuálně představují 3,1% nových registrací. Bateriové elektromobily pak činí jen 1,1% a jsme jednou z mála zemí, kde lze vysledovat v letošním roce mírný meziroční propad podílu registrací nových elektromobilů.