Nabíjíme elektromobil

Nabíjení elektromobilů představuje specifickou oblast činností, která na první pohled může vypadat komplikovaně. V následujícím textu si ujasníme, v čem se liší jednotlivé způsoby nabíjení, co ovlivňuje rychlost nabití auta, a popíšeme, jak vám může Arval CZ usnadnit dobíjení elektrifikovaných vozidel.

Nespornou výhodou elektromobilů je skutečnost, že je lze dobíjet všude tam, kde je v dosahu zaparkovaného vozu elektřina. Odpadá tím zajíždění na čerpací stanice, auto se dobije ideálně přes noc a každý den se vyráží na cesty s nabitým vozidlem. A protože dle dostupných dat v průměru každý vůz stojí zhruba 95% času, je k dispozici dost možností, jak jej nabít i v průběhu dne, není-li možné využít dobíjení přes noc. Využít lze rychle se rozvíjející síť veřejných dobíjecích stanic nebo si zřídit dobíjecí místo v práci.
Popišme si nyní možné způsoby dobíjení elektromobilu:

1. DOMÁCÍ NABÍJENÍ ZE ZÁSUVKY

Nejjednodušším, nejlevnějším, ale také pomalejším způsobem je nabíjení vozu během jeho stání doma. Majitel elektromobilu má k dispozici od poskytovatelů elektřiny výhodnější tarif pro noční nabíjení, celý systém lze zkombinovat s fotovoltaickými panely případně s bateriovým uložištěm a dobíjet tak vůz z obnovitelných zdrojů.
Pro elektromobily s menší baterií či pro nižší nájezdy lze využít běžnou zásuvku 230 V, která poskytne 2,3 kW při proudu 10 A nebo 3,6 kW při proudu 16 A. Máme-li dostupnou třífázovou zásuvku, lze dostat výkon až 11 kW, který odpovídá u většiny současných modelů elektromobilů maximu, co je schopna pojmout palubní nabíječka auta. Jak dlouho pak takové dobíjení trvá? Orientačně lze dobu spočítat tak, že vydělíme dostupnou kapacitu baterie v kWh výkonem dané zásuvky. Menší model, např. „Mini Electric“ s využitelnou kapacitou baterie 32,6 kWh, tak nabijete z 0 na 100 % za cca 14 hodin ze zásuvky 230 V / 10 A, za cca 9 hodin při proudu 16 A či za cca 3 hodiny při použití třífázové zásuvky 400 V. I větší modely lze tedy bezpečně dobít přes noc při dostupném vyšším výkonu.

2. NABÍJENÍ Z AC WALLBOXU / NABÍJECÍ STANICE

Wallbox je zařízení navržené pro dlouhodobé a pravidelné dobíjení elektromobilu, je tedy bezpečnější a komfortnější variantou dobíjení ze zásuvky. Stejně jako v případě zásuvky i při tomto typu nabíjení dodává nabíjecí stanice vozidlu střídavý proud (AC), který vůz převede na stejnosměrný a uloží do baterie. Klíčovým faktorem rychlosti takového dobíjení není jen nabíjecí výkon wallboxu / stanice, ale též výkon palubní nabíječky auta. AC nabíjecí stanice dnes dosahují výkonu až 22 kW, ale palubní nabíječky vozidel jsou často limitovány výkonem 7,2 kW či 11 kW. Elektromobil se bude tedy nabíjet maximálně tímto výkonem. Je-li v příplatkové výbavě vozu dostupná položka rychlejšího AC nabíjení, vyplatí se ji jistě do specifikace auta zahrnout.

Nabíjecí stanice se dají dále rozlišit na základní a tzv. „smart“ stanice. Chytré varianty umí navíc řadu užitečných věcí jako je sledování spotřeby elektrické energie, řízení výkonu či vzdálené ovládání stanice. To se vyplatí zejména v případě, když máte nabíjecích stanic v jednom objektu více a chcete měřit množství odebrané elektřiny po uživatelích nebo prioritizovat dobití některého z více souběžně nabíjených vozidel.

3. NABÍJENÍ NA VEŘEJNÉ DOBÍJECÍ INFRASTRUKTUŘE

Nemáme-li možnost dobití elektromobilu doma či v práci, využijeme některou stanici z neustále se rozšiřující sítě veřejných dobíjecích míst. Tyto stanice lze rozdělit na „pomalé“, poskytující střídavý proud (AC) do 22 kW, pro které platí výše zmíněný popis a hodí se při delším stání vozu. Dále „rychlé“ (do 100 kW) a „ultrarychlé“ (nad 100 kW), které poskytují autu přímo stejnosměrný proud (DC) skrze integrovaný kabel. Odpadá tedy potřeba přeměny proudu pro uložení do baterie. Maximální dostupný nabíjecí výkon je v tomto případě omezen parametry baterie a stejně jako v případě AC palubní nabíječky jej naleznete ve specifikaci každého elektromobilu. Často je opět v ceníku rychlejší DC nabíjení za příplatek, rozhodně se však vyplatí do takové položky investovat. Odměnou bude kratší čas strávený na dobíjecí stanici.

Pro AC dobíjení existuje dnes v Evropě u nových vozidel již jen jeden typ konektoru – tzv. Typ 2 (Mennekes). Pro DC dobíjení se můžeme setkat stále se dvěma typy – zdaleka nejběžnější je CCS Combo, ale japonští výrobci (Nissan a Mitsubishi) stále používají ve svých vozech typ CHAdeMO. Na rychlodobíjecích stanicích jsou k dispozici vždy oba, avšak nabíjí-li se na dané stanici stejnosměrným proudem vozidlo jedním typem konektoru, druhý vůz s odlišným typem konektoru musí počkat či dobít střídavým proudem. Nelze dobíjet rychle oběma typy současně.

Počet veřejných dobíjecích stanic překročil v České republice číslo 800; k dispozici je aktuálně více než 1.600 dobíjecích bodů a v poslední době přibývají další ultrarychlé dobíjecí stanice. Stále více elektromobilů již má schopnost přijmout výkon nad 100 kW. Rekordmanem v tomto ohledu je Porsche Taycan a Audi e–tron GT, které dokáží nabíjet výkonem 270 kW. Ten je schopna dodat zatím jen jedna síť rychlodobíjecích stanic (IONITY) dimenzovaná až na výkon 350 kW.

Důležité je však zmínit, že rychlodobíjení by mělo tvořit jen malou část z celkového nabíjení, neboť časté využití vysokých dobíjecích výkonů může vést k vyšší degradaci baterie a též k vyšším provozním nákladům. Výstavba rychlodobíjecích stanic je velmi nákladná, též rezervace potřebného příkonu stojí nemalé prostředky, a to se promítá ve stále větším cenovém rozdílu mezi pomalejším AC dobíjením (cca 4 - 6 Kč / kWh) a rychlejším DC dobíjením (cca 6 – 21 Kč / kWh). Platí zřetelně, že čím rychlejší je dobíjení, tím vyšší je cena za kWh.

Co vše ovlivňuje rychlost dobíjení elektromobilu? Kromě již zmíněného výkonu zásuvky/ dobíjecí stanice, palubní nabíječky a schopnosti přijmout stejnosměrný proud, hraje významnou roli i stav nabití baterie. Čím více je baterie nabitá, tím pomaleji se dobíjí, aby nedošlo k jejímu poškození. Dále zde hraje roli velikost baterie - čím větší baterie, tím více článků a tím rychleji ji lze celkově dobít, venkovní teplota - nejvhodnější jsou teploty mezi 20-30 stupni Celsia (velmi chladné či horké počasí ovlivní negativně dobíjecí výkon) a systémové napětí (naprostá většina elektromobilů používá 400 V architekturu, některé nejnověji představené či prémiové vozy mají 800 V umožňující ještě rychlejší dobíjení).

Společnost Arval je připravena pomoci svým klientům zavést do jejich fleetů elektrifikovaná vozidla a ulehčit jim orientaci v této problematice. V rámci své komplexní nabídky umíme poskytnout nejen operativní leasing elektromobilů včetně všech služeb, ale též zajistit kompletní aktivity v oblasti instalace dobíjecí infrastruktury (poradenství před zřízením, samotnou montáž i následný servis a revize) a nově též dodat unikátní Arval dobíjecí kartu. Tu lze využít v síti více než 650 veřejných dobíjecích stanic tří největších poskytovatelů v ČR – ČEZ, PRE a E.ON. Není pak nutné zařizovat tři rozdílné čipy či aplikace a řešit faktury od tří různých dodavatelů. Stačí jedna Arval karta a jedna souhrnná faktura za měsíc. V případě zájmu se na nás neváhejte obrátit.